Kulturní a společenské akce v roce 2026

Kulturní a společenské akce v roce 2025

Kulturní a společenské akce v roce 2024

Plakát_mesto_říjen 2024_doplnění loga města.jpg

Historie:
Myšlenka na Sjezd rodáků vznikla v době, kdy se vesnice začaly rozdělovat na tzv. střediskové a ty ostatní. Pustá Rybná dostala „punc“ – Obec bez trvalého významu. Byla prakticky znemožněna nová bytová výstavba a tím došlo k dalšímu odlivu obyvatel. Sjezd rodáků byl protestem proti tomuto nesmyslnému rozdělení a měl ukázat, že vesnice s takovou velikou tradicí nemůže rozhodně zaniknout! Všechny přípravy, plány a úsilí byly korunovány úspěchem – v té době, v okolí, rozsahem, nevídanou akcí. Poslední červnový víkend roku 1977 se sjeli do Pusté Rybné její rodáci snad ze všech koutů republiky. Velice zdařilý zábavný program, ve kterém vystupovaly školní i předškolní děti, místní pěvecký sbor, byl zakončen taneční zábavou, k poslechu i tanci hrála místní kapela Rybeňačka. Sjezd byl ukončen v neděli zasazením Lípy rodáků. Od té doby, vždy po pěti letech vítá Pustá Rybná své rodáky. V roce 2002 tomu tak bylo již po šesté.

Polygonální roubená stodola:
Polygonální stodoly mívají nízké roubené stěny s vysokou doškovou či šindelovou střechou. Stávaly buď samostatně, nebo byly vestavěny do usedlosti. Formu mnohobokého půdorysu zřejmě ovlivnily povětrnostní podmínky, dostupnost materiálu, zvětšení skladovací plochy. Vyskytovaly se na mnoha místech naší vlasti i Evropy.

O osmiboké stodole v Pusté Rybné, jež je opravena a tvoří jednu z dominant obce, se traduje, že byla prvním shromaždištěm tolerovaných církevníků a místem vysluhování svaté večeře páně pod obojím způsobem.

V současné době p. Smělý sestavil ve stodole trvalou expozici starých zemědělských strojů a nářadí. Můžeme zde vidět postroje na koně, fukary, sekačky aj. Vše si můžete prohlédnout po předchozí telefonické domluvě. (tel. 461 746 561 – p. Smělý).

Články

Pomník
Pomník obětem Světové války byl vystavěn r. 1924, je to kamenná mohyla ozdobená bustou T. G. Masaryka. Zajímavostí jistě je, že busta navzdory měnící se politické situaci v naší zemi, nebyla nikdy sejmuta a na svém místě přetrvala až do dnešních dnů. Pomník je opatřen pamětní deskou s 25 jmény vojínů, padlých v I. světové válce. Po II. světové válce zde byla umístěna deska připomínající smrt rtm. čsl. revol. vojska Josefa Kaštánka a v r. 2002 deska obětem holocaustu.
24.5.2003, Autor: Bohuslav Pajkr
Divadelní spolek „Debakl“

Místní divadelní spolek Debakl připravuje novou hru. Po loňském velmi zdařilém vystoupení na sjezdu rodáků, kde byla s úspěchem sehrána divadelní recese „Drákula“ je nyní na programu hra podobného zaměření s názvem „Babička Mraznička“. Hra je mnohem komplikovanější z hlediska počtu osob a obsazení jednotlivých rolí. Stejně tak i scéna vyžaduje zhotovení složitých a na výrobu časově náročných kulis. Všichni členové spolku jsou však přesvědčeni, že se vše stihne a diváci shlédnou premiéru 30.8.2003.
30.8.2003, Autor: Obecní úřad

Tereza Nováková – Drašar

Drašar říkají místní Josefu Václavu Michlovi, který se narodil jako toužebně očekávaný syn měšťanu z Poličky Antonínu Michlovi. Jeho starší sestra se narodila postižená a proto otec vkládá veškeré své naděje do syna. I přes finanční těžkosti posílá syna na studia a doufá, že se stane knězem.
Josef Václav je nadaný žák a po ukončení gymnasia nastupuje do kněžského semináře v Litoměřicích a Praze. Stává se z něj vzdělaný člověk s velkým vlasteneckým cítěním. Snaží se o znovuzavedení českého jazyka, který v této době přežívá již víceméně jen na venkově. Dochází však i k jeho prvním rozporům s církví, která se mu jeví jako striktní a příliš omezená. Tyto pocity umocňuje fakt, že jeho láska ke slečně Míně je opětována a přísný celibát mu znemožňuje jejich lásku zveřejnit, natož pojmout Mínu za manželku. Řešení této situace vidí v přestupu do církve bratrské a odjíždí proto vyřídit potřebné záležitosti do Budapešti. Zde se však setkává s nepochopením. Vrací se tedy zpět do Čech. I zde však jeho jednání vyvolalo velký odpor, nejen ze strany církve, ale i vlastní rodiny. Přesto se nevzdává a pokračuje ve svém úsilí, avšak marně.
Jeho životní pouť končí v malé vesničce Březiny. Většina zdejších obyvatel jej uctívá jako vzdělaného muže, který dokáže nejen výborně kázat, ale je jim nápomocen i při vedeních soudních sporů či vyřizování úřednických záležitostí. Zde najde také svou životní družku. Ta však krátce po porodu jejich dcery umírá a tato skutečnost Drašara velmi raní. Jeho životní elán a víra se pomalu vytrácejí a z kdysi silného a pohledného muže se stává troska. Dceru Justýnu přebírá do výchovy jeho sestra a Drašar zanedlouho umírá.

Komentář k článku Drašar od: pípa: Drašar
A na pomyslném pomezí mezi Březinami a Pustou Rybnou se pod lípou,která se dodnes Drašarova zve, scházeli se a svá vyznání si tam šeptali…Tato lípa jest velmi krásná, silná a větvená a odráží tak svazek, který ponejprv pod ní počat byl..
5.11.2003

Kultura