Hory
Tak jsme byli zase na horáchJ. Tentokrát jsme pro zimní pobyt od 20.2. do 27.2. zvolili pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Chata Leonika v Rokytnici nad Jizerou byla hezky zařízená a všichni se tam cítili velice dobře.
Dokonce během našeho pobytu i nachumelilo, takže si na své přišli i běžkaři. Při svých vyjížďkách navštívili třeba i Labskou boudu, Dvoračky, Vrbatovu boudu, Voseckou boudu nebo jedno z nejstudenějších míst u nás – osadu Jizerka. Byly to vesměs krásné výlety, až na adrenalinový sjezd k Jizeře, kde velitel výpravy podcenil polské značení a pustil se s výpravou téměř neproniknutelným pohraničním hvozdem. Vysílení běžkaři nakonec po velkých útrapách cíl přece jen nalezli, ale jedna běžka túru nevydržela a její část je jistě i nyní u česko-polského pěšího přechodu přes řeku Jizeru.
Sjezdařům byly tyto zážitky a radovánky odepřeny, ale to je jejich škodaJ.
Nejen sportem žili naši výletníci. Celá výprava navštívila nedalekou Poniklou, kde si prohlédli výrobu vánočních ozdob a ti zručnější si i sami ozdoby vyrobili. Někteří navštěvovali i diskotékové podniky, ale z těchto zařízení žádné bližší třeba i pikantní bulvární informace neprosákly J
Byly podnikány i pěší výpravy, jedna z nich vedla snad k nejhezčímu našemu vodopádu na řece Mumlavě.
Jiná část výpravy zase navštívila sklárnu v Harrachově, kde si výletníci prohlédli tradiční výrobu a foukání skla, unikátní starou brusírnu, která je technickou památkou. A kdo neměl skla ještě dost, mohl se podívat do muzea a podnikové prodejny.
Ti, co byli z exkurze už znaveni mohli opět nabrat síly v minipivovaru, který je také součástí sklárny.
Námětové cvičení okrsku Borová
15.dubna se konalo v sousedních Březinách námětové cvičení okrsku Borová.
Sraz všech jednotek byl bez vyhlášení poplachu v 17 hodin na Březinách u pošty. Na nástupu byl upřesněn plán cvičení a rozděleny jednotlivé úkoly. Všechny cisterny byly vypuštěny. Dvě jednotky – Kamenec a Sádek zřídily čerpací stanoviště u rybníka na Březinách. Borová a Pustá Kamenice čerpací stanoviště s částečnou dálkovou dopravou vody u Kučerova mlýna. Místní jednotka vyjela k zásahu u čp. 10 (kopec nad Drašarovou lípou). Ostatní jednotky, které mají ve výbavě CAS – Pustá Rybná, Oldříš, Korouhev a Telecí postupně najížděly k čerpacímu stanovišti u rybníka a plnily svá auta. Po naplnění dovážely vodu a dodávaly ji místní jednotce.
Naši hasiči tedy dováželi vodu a zbývající členové jednotky řídili dopravu „v lísku“ a u Drašarovy lípy. Vše probíhalo pod dohledem „profíků“ z Poličky.
Po ukončení zásahu byla u Kučerova mlýna do cisteren doplněna nová voda. Odtud odjížděly všechny jednotky k poště, kde bylo provedeno vyhodnocení celé akce.
Cvičení bezesporu splnilo svůj cíl, neboť v místě, kde fiktivní zásah probíhal, není žádný zdroj vody a případný požár by musel být hašen takto dovezenou vodou.
Pohárová soutěž MH v Pomezí
- května se družstva mladých hasičů sešla v Pomezí na první letošní soutěži. Tentokrát nebyl na programu požární útok a štafeta dvojic, ale speciální štafeta podle předem daných pravidel. V této štafetě byly zachovány prvky ze štafety dvojic, ale každý závodník běhal několik úseků sem a tamJ. Mladší měli jiná pravidla a starší měli jiná pravidla.
Některá družstva zřejmě tuto štafetu moc netrénovala, ale nám se docela líbila a v přípravě na jarní soutěže jsme ji brali jako vítané zpestření.
Do závodů nastoupilo 14 družstev starších žáků a 21 družstev mladších žáků. Naše nejmenší družstvo vybojovalo časem 22,72s celkové deváté místo. Starším se vůbec nepovedl první útok, druhý byl o mnoho lepší, ale stejně se nepodařilo stlačit čas pod 20s. Výkon 22,59s stačil také na deváté místo. Chuť si spravili až při štafetě, kde vybojovali 3. místo a bronzový pohár.
Pohárová soutěž MH v Jevíčku
- května se uskutečnil druhý závod Okresní ligy mládeže v Jevíčku. Naše děti jely autobusem společně se závodníky z Kamence. Pro oba sbory je to finančně výhodné, navíc děcka se znají ze soutěží a některá i ze školy, takže takovéto cestování je fajn. V Jevíčku byly závody přichystány opět na náměstí. Soutěžilo se v požárním útoku a doplňkovou disciplínou byly přebory jednotlivců.
Před požárním útokem vzali zvláště nejmenší závodníci útokem stánek s cukrovou vatou, naše děti samozřejmě nezůstaly pozadu. Obrovské chomáče vaty opatlané ruce a všechno. Je s podivem, že nikomu nebylo zle na závodech ani potom při cestě domůJ.
Mezi mladšími soutěžilo do ligy 22 družstev a naši závodníci obsadili 7. místo. Čas lepšího útoku byl 25,29s.
Starší dosáhli času 20,27 a do ligy se jim také započítalo 7. místo.
Plamen 2016
Jarní část soutěže Plamen se uskutečnila v krásném areálu vojenské školy v Moravské Třebové 27.a 28.května.
Pro naše vedoucí to byla z organizačního hlediska jedna z nejnáročnějších soutěží. Vždyť ještě během slavnostního zahájení a nástupu družstev, nevěděli jestli poběží i naše starší družstvo (závodníků jsme měli pouze sedm) a už vůbec nevěděli v jakém poběží složení. Přitom vše muselo být jmenovitě nahlášeno, zapsáno a evidováno. Nakonec se nám podařilo sehnat dvě závodnice z Městečka Trnávky, kterým se kompletně rozpadl tým.
Nutno říct, že jsme měli docela štěstí, protože to byly velice pohodové a šikovné holky, které chtěly závodit. Ukázala to hned první disciplína, kterou byl útok CTIF, chyba pouze na přeskoku a v uzlech, vzhledem k nesecvičenosti suprový výsledek. Druhý pokus pak jen s jednou chybou v uzlech. Štafeta dvojic byla bezchybná. Ve štafetě CTIF se projevila dráha na ovále, která nejen nám dělala potíže. Častokrát se stávalo, že štafeta byla předána mimo vyznačený prostor, nebo závodník vyšlápl ze své dráhy. Stalo se to i nám. Škoda, dvakrát škoda, protože štafety byly perfektně rozběhnuté. Mladší děti měly ve svém družstvu více nováčků a z toho pramenily i chyby. Také doplácely na skutečnost, že nebyly na podzimním závodě požárnické všestrannosti, a proto už při první disciplíně nastupovaly jako by z posledního místa se „ztrátou“ téměř třiceti bodů na prvního, a to se velice těžko dohání. Je to v podstatě nemožné, a když se takto obodované družstvo prosadí do první desítky, jedná se skoro o zázrak.(za celou dobu závodění se to našemu družstvu podařilo jen jednou, a to v roce 2013 – 5. místo)
Druhý den pokračovala soutěž tradičně štafetou 4x60m a požárním útokem. Štafeta se moc nepodařila mladším ani starším, ale časy požárních útoků byly velice dobré – starší 18,56s, šesté místo, mladší 21,24s, sedmé místo a znamenaly slušný přísun bodů do okresní ligy, což je úplně jiná soutěž, ale tyto dosažené časy útoků se tam započítávají.
Celkově mladší obsadili 18.místo a starší 8. místo.
Poličská pohárová soutěž
25.6. Polička už po 16. přivítala družstva mladších a starších žáků. Mezi mladšími se tentokrát sešlo 28 družstev, starších bylo 16. Naši borci předvedli dobré útoky – starší 20:39, mladší 23:38s. V koutku duše však hlodá trošku zklamání, protože k medailím bylo tentokrát tak, ale tak blízko, pokud by spadly oba terče, tak jak mají. Rozdíly mezi pravým a levým proudem byly obrovské, u mladších téměř 5s a u starších více než 7s. Nedá se nic dělat. Oba týmy shodně 8. místo.
A přece jsme přivezli medaile. V soutěžích nejmenších dětí o cenu dráčka Doda, což je obdoba štafety požárních dvojic, to při vyhlašování výsledků vypadalo jako na Mistrovství Pusté RybnéJ. Mezi nejmenšími předškolními dětmi jsme získali 6., 4. a 3. místo. Mezi školáky to bylo ještě zajímavější – 8., 4.,3., 2. a 1.
Expedice 2016
Od 21.8 do 26.8. se uskutečnil slibovaný hasičský tábor spojený s expedicí 2016 po hranicích Pusté Rybné.
Přípravy probíhaly ve škole plánováním trasy, měřením azimutů a počítáním vzdáleností. Když byla nastříkána i trika pro všechny členy výpravy, mohli jsme říci: Jsme připraveniJ.
Druhý den v 10 hodin jsme v plné síle vyrazili na Šupalku, kde jsme určili první azimut a ukrojili první kroky z naší túry po hranici Pustá Rybná – Březiny. Šli jsme nad Polskem směrem ke Zlomům. Zápisky z minulé expedice zmiňují v těchto místech patníky, ale za devět let, co jsme tuto expedici uskutečnili poprvé, se toho hodně změnilo. V místech kde byla tehdy osázená paseka, je teď neprostupná houština – zkrátka patníky jsme tentokrát nenašli. Že jdeme správně jsme si ověřili až u patníku na kraji lesa. Přes osadu Zlomy jsme pak pokračovali až k Drašarově lípě. Hranici tu tvoří kraj lesa, a pak potok Hlučál až k soutoku se Svratkou. Cestu jsme si zpestřovali různými úkoly a hledáním pokladu.
Podle řeky, kde sousedíme s Krásným jsme došli až na okraj lesa. Zde jsme rozprostřeli deky a rozložili se na ně, nasadili sluneční brýle a znavená těla nastavili slunečním paprskům byli jsme na jižních plážích našeho území J. Zlí jazykové mohou tvrdit, že moc paprsků tam nebylo, že je tam všude stín, ano mají trochu pravdu, ale na jihu jsme bezesporu byli J.
Rozloučili jsme se s Krásným a pozdravili Telecí. Podle lesa jsme pokračovali až do Odřence a přes les až nad Telecí. Tady jsme museli spoléhat pouze na buzoly, protože jsme potřebovali přejít skrz kukuřičné pole, nezabloudit, nepotkat divoké prase a trefit hranici za polem. Kukuřice nás dokonale převyšovala a bránila v jakémkoliv rozhledu. Cestovatelé určili azimut dobře, a tak jsme mohli zanedlouho hladit koně na Kobylách. Po hranici jsme dál směřovali na Betlém a na Dědek – cíl naší dnešní pouti. Tam jsme povečeřeli. Postavili jsme stany pro nejmenší cestovatele, ti větší si připravili ležení pod širákem, abychom se před spaním trochu protáhli, ještě jsme si zahráli fotbalJ. Na dobrou noc, jako večerníček jsme si přečetli Zlatý kolovrat, pak následovala noční „procházka“ po zlaté niti. Cestou bylo možné potkat dokonce Bílou paní J. Všem se potom moc hezky usínalo.
Druhý den jsme pokračovali v expedici na Betlémský kopec, kde jsme kupodivu našli patníky o kterých neměla minulá expedice ani zdání. Obešli jsme Blatinu a přes les jsme putovali přímo na Bukovinu. Kolem lesa jsme došli až ke kapličce, tam jsme vytáhli svačiny a první klíštěJ a dál pokračovali do lesa až ke Smolíčkově chaloupce, která je nyní krásná a září novotou. Přešli jsme silnici na Žižkov a zamířili k pramenu Černého potoka, který byl stejně jako při minulé expedici úplně vyschlý. Od potoka se nám šlo velmi dobře, protože naše cesta byla vyznačena hraničními patníky bývalého rychmburského panství. Cestovatelé je vehementně hledali a pečlivě zapisovali jejich čísla. Nikdo ani nepociťoval, že by se nějak ochlazovalo, a přesto jsme po nějaké době stanuli na nejsevernějším místě naší obce. Pro jistotu jsme si oblékli čepice šály a nasadili rukavice, co kdyby přece jen uhodil mráz. Naštěstí neuhodil. Na důkaz dobytí nejsevernějšího místa jsme se vyfotili. Toto místo je zajímavé i tím, že tudy prochází hlavní evropské rozvodí.
Patníky nás potom spolehlivě dovedly až k Šonavě a vlastně podél celého Damašku. Tam jsme putování expedice ukončili. V příštím roce nám zbývá projít poslední část hranice – z Damašku na Karlštejn a zpět.
Všichni jsme se z Damašku přesunuli do školy a pokračovali jsme v hasičském táboře. Hráli jsme různé hry. Jeden večer jsme si udělali stezku odvahy. Také jsme poznávali hlášky z filmů a vyzkoušeli si, jak jsou zrádné optické klamy.
Větší děti se také pustily do opravy zanedbaného pomníčku na hřbitově.
Jestli se tábor vydařil? Snad ano, ale to musí posoudit malí hasiči sami.
Na závěr se sluší poděkovat všem, kteří s přípravou a s průběhem tábora pomáhali.
Noční hlídka
- září od večera až do časného rána probíhal na Březinách a v okolních obcích druhý ročník náročné soutěže s názvem Noční hlídka 2016.
Tentokrát mezi pořadatele patřila i Pustá Rybná, kde byla dvě stanoviště, u splavu na návsi a v hasičárně, na kterých bylo nutné splnit požadované úkoly.
U splavu bylo simulováno plnění bemby vaku, což je závěsný vak pod helikoptéru. Ten byl sice nahrazen nádobou o objemu 1000 litrů, ale vše ostatní bylo zcela autentické. Velitel jednotky obdržel při příjezdu od rozhodčích přibližně tyto informace: Vodní zdroj splav, nádoba 1000 l, technika PS 12, 3x savice, sací koš, 3+3 hadice B, 2x speciální proudnice B. Jednotka si poté připravila nářadí na startovní čáru, po odstartování musela sestavit sací vedení, napojit na hasičskou stříkačku, sestavit dvě dopravní vedení zakončená proudnicemi. Vedení nesmělo být překříženo. Veškeré povely musely být opticky signalizovány. Po naplnění nádoby muselo být vše složeno a uklizeno. Výsledný čas byl zapsán.
V hasičské zbrojnici byla „odpočinková“ disciplína. Každý člen družstva si vylosoval kartičku se značkou nějaké hasičské součásti (hadice, rozdělovač, hasicí přístroj…) pak vběhl do budovy a potmě, jen s čelovkou, musel tuto součást najít a označit. Samozřejmě každý sám a na čas. Byla to taková disciplína na vydýchání po předchozí „zabíračce“.
Další úkoly a disciplíny: Na Kuklíku byl speciální útok dle cvičebního řádu, ve Sněžném dopravní nehoda, na Milovech dálková doprava vody, na Křižánkách disciplína v motání a sušení hadic, a také pytlování písku a rovnání protipovodňové hráze – právě tato disciplína dávala všem pořádně zabrat. Těžké pytle a speciální způsob rovnání, to byla výživná kombinace. Na Březinách bylo stanovišť více, např. vázání uzlů, úraz elektrickým proudem nebo zrádná přeprava na člunu po rybníce – tady měla naše jednotka štěstí, při nasedání se málem vykoupal velitel družstva. Následovaly pak disciplíny v Krásném – výměna kola a vyproštění zraněného ze sklepa. Ve Spělkově si připravili pro hasiče testy a dopravu zraněného. V Daňkovicích byla čerpána voda pomocí ejektoru a dopravní nehoda.
Jak jste měli možnost z tohoto stručného výčtu poznat, úkoly byly vesměs velmi fyzicky náročné. Samo o sobě stačí několikrát vyndat stříkačku a nářadí z auta a zase vše uložit, kdo to někdy dělal, ví, že je to pěkná dřina.
Do závodů se zapojilo 13 družstev. Naše jednotka bojovala ve stejném složení jako minule.
Podle výsledků na jednotlivých stanovištích to vypadalo kolem 6. místa, proto bylo celkové 12. místo velikým zklamáním. Bohužel taktika, se kterou naši chlapi nastoupili do závodu nebyla dobrá. Snažili se úkoly zvládnout technicky dobře, což se vzhledem k malé penalizaci za chyby vůbec nevyplácelo.
Zbývá tedy poděkovat celé jednotce, rozhodčím na stanovištích a všem ostatním, kteří pomáhali mnohdy celou noc zabezpečit disciplíny v Pusté Rybné.
Pohárová soutěž MH v Mladějově
Soutěž v Mladějově se konala 1. října, za krásného slunečného počasí. Jak jsme později poznali, byl to poslední letošní opravdu teplý den.
Do bojů nastoupila dvě naše družstva – mladší a starší žáci. Starší bohužel neodjeli v úplném složení, narychlo jsme museli přeskupit celý útok, a tak už před závodem bylo více než jasné, že do bojů o ligové čtvrté nebo páté místo Pustá Rybná tentokrát nezasáhne. Zázrak se nekonal, přestože se všichni moc snažili. Čas 25,91 stačil pouze na 12 místo. Byla to škoda, neboť před závody v Mladějově jsme ztráceli na čtvrtý Široký Důl čtyři body a na pátý Kamenec jen dva body. Naopak naše šesté místo bylo už jistotou, níže jsme klesnout nemohli, neboť sedmé Pomezí B ztrácelo už 12 bodů. V Okresní lize mládeže v požárním útoku okresu Svitavy jsme tedy mezi staršími obsadili velice solidní šesté místo.
Mladší se ke konci ligy výrazně zlepšovali, v Mladějově se jim podařilo vybojovat do ligy druhé místo časem 19,34s. V tabulce to znamenalo přísun 12 bodů a konečné šesté místo.
Výsledky Okresní ligy mládeže v požárním útoku
Mistrovství České republiky v orientačním běhu
V lesích v okolí Pusté Rybné (mezi obcemi Pustá Rybná, Březiny, Křižánky, Ruda, Bukovina) proběhl 1. a 2. října český šampionát v orientačním běhu. Centrum a veškeré zázemí bylo v Pusté Rybné. Pořadatelé z OK Lokomotiva Pardubice uvítali na startu přes 1000 účastníků, kteří bojovali o cenné kovy v řadě věkových kategorií. Na startu byli nejlepší čeští závodníci, mezi nimi i řada medailistů ze světových a evropských šampionátů, například mistři světa Jan Procházka a Jan Šedivý z SK Praga či dvojnásobná světová šampionka Dana Šafka Brožková z Jičína.
Orientační běh je závod s mapou, na které je zakreslena trať s kontrolami, závodník tyto kontroly má absolvovat v daném pořadí v co nejkratším čase. Tratě jsou různě dlouhé, tu nejdelší mají muži kolem 16 km, nejkratší pak ti nejdříve narození. Jsou vypsány kategorie pro muže nad 80 let a pro ženy nad 75 let, ti absolvují cca 3,5 km.
Pořadatelsky perfektně zvládnutá akce nijak nenarušila život v obci. Ke zdárnému průběhu mistrovství přispěli i hasiči z Pusté Rybné, kteří se starali o dopravu vody a o technické zázemí s tím spojené.
Závod snímala i Česká televize, která z něho připravila půlhodinový záznam.
ZPV Mladějov
V sobotu 22. října se uskutečnila v Mladějově podzimní část hry Plamen okresu Svitavy. Na startu se sešlo 43 družstev mladších žáků, 33 družstev starších žáků a dvanáct týmů dorostu. V Mladějově to mají z hlediska počasí dobře zařízené, a i tentokrát bylo příjemně a na konec října i teplo. Tratě pro jednotlivé kategorie byly náročné, ale přehledné a moc pěkně postavené. Startovalo se od kulturního domu a krajem vesnice se pokračovalo převážně polními cestami do lesa a zpět.
Naše závodnice (mezi nejmenšími máme samá děvčata) vyběhly na trať velice pomalu, bylo znát, že už mají několik podobných klání za sebou, a že se nechtějí před úvodní disciplínou, kterou je střelba, nějak výrazně zadýchat. Vyplatilo se. V souhrnu konečných výsledků byla tato pětice třetí nejlépe střílející. Při dalších úkolech si vedla naše děvčata skvěle, pouze je pozlobila orientace mapy, což je stálo lepší umístění. Celkové osmé místo je víc než dobré, vždyť porazily dalších 35 družstev.
Starší žáci opět výborně odstříleli a po celý závod se pohybovali na předních příčkách. Výborný běžecký čas a bezchybné plnění úkolů na všech stanovištích dávalo tušit, že to bude dnes hodně vysoko. Nakonec to bylo nejvýše jak to šloJ. Naši borci vybojovali s téměř s minutovým náskokem skvělé, výborné a vynikající první místo.
Po několikaleté přestávce jsme vyslali do okresní soutěže i smíšené družstvo dorostu. Pravidla umožnila, aby závodníci běhající za starší žáky, za určitých podmínek nastoupili i do závodu dorostu. Měli jsme trochu obavy, jak si tento tým povede, protože většina borců měla z předchozího běhu poměrně náročným terénem, v nohách už více než tři kilometry. Bylo to znát na rychlosti, ale bezchybné plnění jednotlivých disciplín drželo naše družstvo stále v popředí. Podařilo se zvládnout zrádné značky požárních prostředků, fyzicky náročný šplh i obtížné ošetření zraněných. Přesun pomocí azimutu se také podařil. Letos se dokonce žádné družstvo neztratiloJ. Po doběhnutí do cíle toho viditelně někteří měli plné zuby, ale převládala úleva, že to mají za sebou. Následovalo už jen napínavé čekání na vyhlášení výsledků. Druhé místo pro Pustou Rybnou bylo krásnou odměnou.
– Hasičský tábor 2016
– Jevíčko 2016
– Noční hlídka
– Mladějov
– Pomezí